Jsem rád, že jste na fintu s úvodem přišli, aspoň to budou číst jen dostatečně erudování čtenáři. Rok 2004 je už tady a jak je tomu u nás zvykem (jako každá věc co se na valachách stane), musí se to pořádně oslavit. Akce se plánovala dlouho dobředu, vybíralo se místo, osazenstvo, jídelníček a spousta jiných důležitých věcí. Teď si tady můžete počíst, jak to celé dopadlo.
Místo se po vyloučení jiných variant (chata, firma, dílna) domluvilo u Michala v boudičce. Nachází se v přímé blízkosti Valašského Meziříčí, všichni to máme kousek a známe toto prostředí i z jiných akcí. Nejlepší je možnost posezení u ohně, na kterém mezitím ohříváme svařák, polívku nebo jinou dobrůtku. Neuměli jsme si představit jiné místo než tuhle budku, která je nám opravdu více než domovem, která nám poskytla již mnohokrát utočiště při stavech nezáviděníhodných. Nikde se neusíná lépe než v sálavém teple ohně házejícím po stěnách stíny a praskavým zvukem a hořícího dřeva. a jak jsme se domluvili tak se i stalo. V neděli jsme si udělali menší brigádičku (zateplení střechy). No a po důkladném úklidu jsem se mohli pustit ve na silvestra do slavení. Dalších pár dní to bylo jediné útočiště, které mnozí z nás měli.
Osazenstvo téhle akce vyšlo z klasického přirozeného výběru. Jsou tu hlavní pořadatelé akce (ti co se obětovali a nejeden večír v hospůdce strávili nad živými debatami co na silvestra): Michal a James. Dále jsou to zpřízněné duše z jiných akcí Tom, Sawati, David a Hanka. Z největší dálky se k nám pod vlivem zážitků z domova přiblížil nějaký Pája. Zvláštní hosté pak byli: Michalův tatínek, sousedi, sestřenka Verča, spolužačka Hanka, náš hlavní admin Roman se Simčou, z mikulovského sklípku Telstor, valmezačka Lucka, Michalův bráška, spolužačky Alena a Blanka s kamarádem. Ech, snad jsou to všichni.
Co by to bylo za pořádnou akci, kdyby se na ni neobjevilo něco ze světových pokladnic gurmánských pokladů. Už jen to co jsme přinesli z domu: pravá valašská zelňačka, bombastická česnekačka a lá James&Michal a konečně několik druhů chlebíčků a jednohubek. No paráda. Jako malá chuťovka pro každého, slast gurmánova jazyka nemohlo posloužit nic jiného než čerstvá topinka připravená nad ohněm z tvrdého dřeva, potřená tím nejlepším česnekem letošní sklizně a osolená solí dovezenou až ze Saltsburku. Dále jen šmahem. Chlebíčky, tyčinky, brambůrky, jednohubky (že pájo :), ... ?? už nevim
Jako základ pitného režimu večera jsme zvolili víno. Tato změna oproti minulým zvyklostem (dát si basu piv a být spokojený) byla způsobena chladným počasím minulých dnů. Když myslím víno, mám namysli jeho tepelnou úpravu na skvělou věc zvanou svařák. Už jen pro ten pocit tepla uvnitř, tu chuť, aroma, houpající se kotlík nad ohněm a spoustu ušetřeného tepla za nevětrání při ústavičném odbíhání na malou. Taktedy Michal sehnal asi 16 litrů červeného vína (sekty nepočítaje). Dále nám pomohla výpomoc (starého známého) kauflandu. Počet nasazených slev posledního dne roku byl obrovský. V košíku nakonec skončilo moc láhví amundsenu, pár broskvových, bohemek a jiných sektů, Vinopol cherry, kaufland vodka, větší než velké množství rumu (do svařáku), vaječný likér (asi nejsilnější pití večera), přece jen pár piv a tak dále .. to asi nejde spočítat.
Předvoj celé akci bylo předsilvestrovské posezení u Toma. Probrali jsme a vyřešili ještě pár věcí, ze zásob něco okoštovali a na následující den se připravili. Na silvestra jsme se přes den několikrát organizačně kontaktovali. Kolem páté hodiny už jsem byl (james) se sawatim u Michala. Postupně přibyli další účastníci oslav. O svém silvestru píše Hanka. Než se dodělala česnečka, už nás bylo dost na pořádnou zábavu. Začli jsme slavit toho silvestra. O půlnoci se bouchly šampusy a pozoroval ohňostroj. K dobru přišla i novoroční hádanka. Jelo se do rána. Další den se přidal pája. Popíjeli jsme hojně zbytky ze silvestra. Přidala se i spolužačka Hanka. Slavení v prvních dnech roku popisuje Michal. V pátek ráno jsme poseděli s Michalovym brachou. Večer s Alenou a Blankou. V sobotu silvestrovsky maraton skoncil. Detaily v jednotlivych komentarich.