oslava valentheena

valentheen aneb jak se james medoviny dočkal

pár dnů před 14. únorem jsme dělali jednu z našich nonstop akcí. bavili jsme se o možnostech jak oslavit toho valnetýna po našem, aby nás to začlo bavit. michal nás u toho pozoroval a řekl že se té naší akce neučastní, ale jestli to přežijeme, tak můžeme pokračovat večer u něho. akce byla vymyšlena pěkně, ale z jistých důvodů se neuskutečnila. michalovo pozvání ale platilo, a tak jsme se mohli připravit na večer.

akce byla pojata ve klasicky ve stylu "kdo co chce si donese". my s michalem jsme to vzali klasicky po našem. v kaufu jsme potkali sawatiho, tak hned dostal instrukce na nákup uzenin a piv. u pokladny nás doběhl tomáš (páně jirásků), že je tam se sfítkou a andělkou a že jdou na ten gymplcandrbál. tož jsme na ně počkali. kua, valentheen na krku a holky si s námi nechtěli dát ani košta vinopolu. při nákupu uzenin jsme dopozvali i sestřenku. než jsme došli z kaufu, u boudobudky stál už štětka, jeho kámoš a david. hanku nechal pro dnešek doma, prý je nemocná. fikas s pájou tentokráte nedošli. michal si nechal bohužel klíče doma a doma nikdo. tak cupital do hospůdky za taťkou. my jsme mezitím volně konverzovali a david házel po psovi sníh. pak michal došel, odemkl budku i dům a mohlo se pomalu začít.

ogaři zůstali dole zabavení pokusy o rozdělání ohně. já jsem se s michalem odebral nahoru kuchtiti maso. zvolili jsme jž klasickou úpravu. akorát jsem zkusil pro zpestření použít feferonky. po zabalení jsem si ještě pohrál s nápojem lásky. dole mezitím už došel sawati s kamarádkama. michal se vytasil se zásobama z minula. tak jsme se rozloučili s piškotem, odhlásili z pokecej, sešli dolů, zaplnili stů pitím, na oheň přidali svařáček a maso a v rádiu zapli rádio hey. nejdříve jsme se samozřejmě museli přivítat se slečnama. na to se hodil výborně ten můj nápoj lásky :) moc jim prý chutnal. nevím, té jedné možná, ale ta druhá už ho ani jednou nekoštnula a zaparkovala na slivovici (to už ale předbíhám). pak jsem se seznámil i s ostatníma. zábava se rozjela.

Přišel ke mně Michal a oznámil mi, že ještě máme medovinu. Lepší zprávu mi nemohl říct, víte proč. Konečně jsem se dočkal. Svařáček již měli všichni, tak se dala dělat medovinka. Byla moooc dobrá .. přístě si dáme zase. Ozvala se sestřenka. Zavolala, že za půl hoďky počká u oprachala. Já to vzal na vědomí, ale zapomněl kdy volala. Pak jsme si na ni vzpomněl a nevěděl jsetli mám jít nebo ne. Tak jsem radši vyšel, samozřejmě s nápojem lásky v ruce. Měl jsem štěstí .. zrovna přicházela. Nesla si taky láhev, což nás v rámci programu každý má co donese, potěšilo. Toho myslivce jsme tam stejně neměli, byla by na suchu. Nápoj lásky ubýval a přibýval docela pravidelně, chuť prý stále špatná nebyla.

Sawatiho kamarádka Mirka si to již notnou chvíli užívala v Michalově náruči. Se jí ani nedivím. Kdybych já v těch třinácti, nebo kolik mněla, vysál tolik slivovice jako ona, už bych nejspíše někde bokem potupně vrhnul. Myslím ale, že ji to v tu chvíli nevadilo, Michal se taky nezdál že by byl zrovna proti. Druhá Sawatiho kamarádka Katka se zase ujala náruče sawatiho a taky jim bylo dobře. Mně si sedla na klín sestřenka.

V jednu nečekanou chvíli se objevil Hrach a rybák. Přijeli s Romanem fárem. Krom toho, že rybák s námi zůstal, hrach šel do práce, Roman odvezl vcelku střízlivou Mirku domů a Michal musel vykoupnout dveře od boudy, se během jejich návštěvy nic nestalo.